Stínění zimní zahrady: jak zabránit přehřívání v létě

Proč se zimní zahrada v létě přehřívá

Sluneční záření projde sklem a dopadne na podlahu, nábytek a stěny. Ty ho pohltí a vyzařují zpět jako teplo. To už sklem ven neodejde a zůstane uvnitř. Stejný jev, který v zimě zahradu příjemně vyhřeje, ji v létě během pár hodin promění ve skleník.

Nejvíc tepla přichází přes prosklenou střechu. Slunce na ni svítí od rána do večera a v létě téměř kolmo. Proto u zimní zahrady nestačí stínit jen stěny, jako u běžných oken.

Vnější, nebo vnitřní stínění

Tohle je nejdůležitější rozhodnutí. Vnější stínění zachytí sluneční záření dřív, než dopadne na sklo. Teplo vůbec nevznikne uvnitř. Vnitřní stínění zastaví světlo až za sklem. Záření se ale přemění v teplo na látce samotné a to už v místnosti zůstane.

Rozdíl je velký. Německá norma pro letní tepelnou ochranu budov uvádí orientační hodnoty: vnější žaluzie sníží tepelné zisky ze slunce přibližně na čtvrtinu, venkovní markýza zhruba na polovinu. Tmavá vnitřní roleta je sníží jen asi o desetinu. Skutečné číslo vždy závisí na konkrétní látce, barvě a skle.

Vnitřní stínění má přesto své místo. Chrání před oslněním, dodá soukromí a večer vytvoří útulnější atmosféru. Nejlépe funguje jako doplněk vnějšího stínění, ne jako jeho náhrada.

Možnosti stínění střechy

• Střešní markýza nad sklem. Látka se rozvine několik centimetrů nad prosklenou střechou. Mezi látkou a sklem proudí vzduch, takže se sklo neohřívá. Z hlediska tepla je to nejúčinnější řešení pro prosklenou střechu. Při silném větru se automaticky zatáhne.
• Markýza pod sklem. Je chráněná před počasím, nepotřebuje větrné čidlo a vydrží celý rok. Teplo ale zastaví až uvnitř, proto je slabší proti přehřívání. Hodí se tam, kde jde hlavně o světlo a příjemnou atmosféru, nebo jako doplněk vnějšího stínění.

Možnosti stínění stěn

• ZIP clony. Svislá látková clona vedená v bočních lištách. Látka je po celé výšce zachycená, takže nepovlává a vydrží i silnější vítr. Zvenku stíní, zevnitř přes ni stále vidíte ven.
• Venkovní žaluzie. Natáčením lamel přesně nastavíte, kolik světla pustíte dovnitř. Proti teplu patří k nejúčinnějším řešením.
• Vnitřní plisé a rolety. Pro soukromí a proti oslnění. Plisé se přizpůsobí i šikmým a atypickým oknům.

U nové zimní zahrady lze žaluzie nebo ZIP clony ukrýt přímo do okapu. Když nejsou potřeba, nejsou vidět a zahrada si zachová čisté linie. Více o možnostech výbavy najdete na stránce zimní zahrady.

Barva a hustota látky

Světlá látka odrazí víc slunečního záření a teplo zastaví lépe. Tmavá látka sice pohltí víc tepla, ale je přes ni lépe vidět ven, protože méně oslňuje. U vnějšího stínění proto volíme látku podle toho, zda je důležitější výhled, nebo co nejnižší teplota. Řídce tkaná látka propouští víc světla i výhledu, hustá stíní víc.

Solární sklo pomůže, ale stínění nenahradí

Sklo se speciální vrstvou propouští viditelné světlo, ale velkou část tepelného záření odrazí. Pomáhá trvale a nic se na něm nemusí ovládat. Má ale dvě slabiny. Neumí se přizpůsobit počasí, takže sníží tepelné zisky i v zimě, kdy by se hodily. A u prosklené střechy na jih nebo na západ samo obvykle nestačí.

Volbu skla proto řešíme vždy společně se stíněním. Podrobněji o zasklení a izolaci píšeme v článku jak vybrat hliníkovou zimní zahradu.

Bez větrání to nefunguje

I dobře zastíněná zahrada se v horkém dni ohřeje. Teplý vzduch stoupá vzhůru a drží se pod střechou. Nejúčinnější je proto otevírat střešní okna nebo větrací klapky v nejvyšším místě a zároveň pustit chladnější vzduch dole, například pootevřenou posuvnou stěnou. Vznikne tah, který zahradu přirozeně provětrá bez klimatizace.

Velkou výhodou zimní zahrady s posuvnými nebo skládacími stěnami je, že ji v létě můžete otevřít téměř celou. Prostor se tak promění v zastřešenou terasu.

Automatické ovládání

Slunce svítí, i když nejste doma. Proto se vyplatí stínění a větrání propojit s meteostanicí. Sluneční čidlo stínění vysune, teplotní čidlo otevře střešní okna. Větrné čidlo venkovní stínění včas zatáhne, dešťové čidlo zavře okna. Všechno pak ovládáte z jednoho displeje nebo z telefonu.

Podle orientace

• Jih. Nejvíc slunce v zimě, ale v létě nutně potřebuje vnější stínění střechy a dobré větrání.
• Západ. Nejnáročnější orientace. Nízké odpolední slunce svítí přímo do stěn ve chvíli, kdy je vzduch už ohřátý. Kromě střechy stíníme i západní stěnu.
• Východ. Ranní slunce je mírnější. Obvykle stačí stínit střechu a doplnit vnitřní clony proti oslnění.
• Sever. Rozptýlené světlo bez přehřívání. Stínění většinou není potřeba.

Jak stínění navrhujeme

1. 01

   Orientace a tvar zahrady

   Zjistíme, kam zahrada míří, jak velká je prosklená střecha a co vrhá stín na pozemku. Podle toho určíme, které plochy je nutné stínit a které stačí nechat bez stínění.

2. 02

   Volba skla

   Vybereme sklo tak, aby v létě nepouštělo zbytečně mnoho tepla a v zimě nezastínilo slunce, které zahradu přirozeně ohřeje.

3. 03

   Stínění střechy a stěn

   Navrhneme vnější stínění na střechu a na nejexponovanější stěny. Pokud to konstrukce dovolí, skryjeme ho do okapu.

4. 04

   Větrání a ovládání

   Doplníme střešní okna nebo větrací klapky a propojíme vše s meteostanicí. Stínění i větrání pak reagují na slunce, teplotu i vítr samy.

Stínění je nejjednodušší vyřešit už při návrhu zimní zahrady. Pokud teprve plánujete, přečtěte si také, jaký je rozdíl mezi sezónní a celoroční zimní zahradou.